Energetická hodnota potravin
Bílkoviny
Vitamíny

Energetická hodnota potravin

Potraviny jsou produkty rostlinného nebo živočišného původu. Obsahují v různé míře výživové látky, jejichž konzumace je pro člověka nezbytná pro zachování jeho životních funkcí. Energetická hodnota potravin dříve uváděna v kaloriích, dnes v joulech. 1 kcal = 4,186 kJ

Energetická hodnota běžných potravin

Energetický výdej, ekvivalentní hmotnost některých potravin

V běžném zaměstnání se energetická spotřeba pohybuje mezi 10000 - 14000 kJ za den. Při průměrných horských tůrách se toto číslo zvýší ještě o 4000 až 8000 kJ, záleží na obtížnosti terénu. Jistým vodítkem k výběru vhodných potravin může být i následující tabulka udávající ekvivalentní hmotnost některých potravin odpovídající vždy cca 2000 kJ:

Bílkoviny

Celá naše strava se skládá z potřebných vitamínů, solí, vody a tří druhů základních živin glicidů (dříve uhlovodany), tuků, bílkovin.. Bílkoviny jsou “základními kameny” pro náš organismus, tuky a glicidy jsou hlavní složkou pro tvorbu naší energie a zde mimo energetické hodnoty stravy je třeba zachovat mezi základními živinami určitý poměr. Je to: bílkoviny 15-20% - glicidy 50% - tuky 30-35%.

Vitamíny

Vitamíny jsou chem. látky, které si organismus většinou nedovede sám vytvořit a proto je nutno přijímat je potravou. V org. působí nejčastěji jako enzymy, tj. látky nezbytné pro normální průběh většiny chemických reakcí, nejsou tedy stavebními součástmi buněk a tkání.  Udržují přeměnu látek a energií.
hypovitaminosa- způsobena nedostatkem vitamínu v potravě
avitaminosa- úplné chybění vitamínu
hypervitaminosa- způsobena nadbytkem některých vitamínů v potravě

VITAMÍNY ROZPUSTNÉ VE VODĚ
Komplex vitamínů B
pro člověka má význam B1, B2, B6, B12, H a PP faktor
význam: vztah k látkové výměně ve svalech a nervové tkáni a ke krvetvorbě
B1 (thiamin)- zdrojem obiloviny(hlavně klíčky) , kvasnice, játra, srdce, ledviny, libové vepřové maso
-vlivňuje metabolismus cukrů v CNS a ve svalech
-projevy nedostatku: zvýšená únavnost, sklon ke křečím svalstva, dispozice k zánětům nervů až nemoc beri-beri(loupaná rýže, kukuřice)
B2 (riboflavin)- zdrojem mléko, zelenina, kvasnice, játra, srdce, ledviny
-zasahuje do buněčného dýchání
projevy nedostatku: malinový jazyk, bolavé ústní koutky, poruchy ústní sliznice
B6 (pyridoxin)- zdrojem mléko, kvasnice, maso
-podporuje metabolismus bílkovin a funkce vit. B1 a B2
nedostatek: pomalé hojení zánětů, zhoršená regenerace sliznic
vitamín PP (kyselina nikotinová)- v kvasnicích, libovém mase, mléce, listové zelenině, játrech
-součást enzymů podílejících se na přenosu elektronů v chemických reakcích
nedostatek: zánět nervů, duševní poruchy, záněty sliznic a kůže, těžké průjmy
B12 (kobalamin)- zdrojem játra, ledviny, mléko
-nezbytný pro udržení normální krvetvorby(pro resorpci nezbytný vnitřní faktor)
nedostatek: perniciosní anémie
Vitamín C (kyselina askorbová)- zdrojem ovoce a zelenina(šípky a rybíz)
-působí na tvorbu vaziva, kosti a chrupavky, zvyšuje odolnost proti infekcím a zrychluje hojení ran
nedostatek: snížení odolnosti proti infekci, krvácivost dásní, vypadávání zubů(kurděje)

VITAMÍNY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH
A (axeroftol)- obsažen v barevné zelenině a plodech (provitamín), v tucích, játrech, mléku a vejcích ve funkční formě
-nezbytný při tvorbě barviv v sítnici oka, účast při tvorbě bk. vaziva
nedostatek: šeroslepost, nadměrné rohovatění kůže, poruchy vaziv. struktur
D (antirachitický)- zdrojem vnitřnosti ryb, vejce a mléko, u nás vlastní tvorba vitamínu v kůži (aktivace UV zářením)…metab. přeměna v ledvině na aktivní formu…játra (sklad)
-zvyšuje resorpci vápníku a fosforu ve střevní sliznici
nedostatek v dětství: křivice- porucha mineralizace kostí
v dospělosti: odvápnění kostí a zubů (zlomeniny a zubní kaz)
hypervitaminosa: při podávání lékové formy, Ca se ukládá ve stěnách cév a orgánů (srdce, mozek)
E (tokoferol)- zdrojem rostl. oleje, živočišné tuky, obilná zrna
-zabraňuje hromadění některých rozpadových produktů metabolismu
nedostatek: rozpad jaterních buněk, malá odolnost červených krvinek (rozpad)
K (antihemoragický)- v zelenině (květák, hrách), obilovinách, mléce
+ tvorba dostatečného množství činností bakterií ve střevě
-řídí výrobu látek nezbytných pro srážení krve
nedostatek (porucha stř. resorpce- atb, nedostatek žluči): prodloužení doby nutné k zástavě krvácení, těžké krvácení i při malém poranění